Nejčastější alergie na potraviny

Alergie na určitý typ potraviny, či jejich skupinu, dokáže mnohdy pěkně potrápit. A to jak při samotné diagnóze, tak zejména u každodenního dodržování dietních opatření, které s sebou tato diagnóza přináší.

V následujícím článku se na alergie zaměříme podrobně a odpovíme na následující otázky:

• Jaké jsou ale nejčastější potravinové alergie?

• A co musím tedy kontrolovat v obchodě/restauraci?

Obecně trpí nějakou formou potravinové alergie 3 - 5 % populace. Nejčastějšími spouštěči alergie jsou kravské mléko, pšenice, arašídy či jiné druhy ořechů. V závěsu následuje alergie na vejce, ryby, mořské plody a ovoce či zeleninu.¹

Alergie na lepek

Alergen je označován číslem 1.

Lepek (anglicky gluten) je směsí bílkovin objevujících se v pšenici, ječmeni či žitu a touto alergií trpí asi 1 % populace. Spousta lidí si plete alergii na lepek s celiakií.²

Na rozdíl od celiakie, která je autoimunitním onemocněním, je alergie na lepek poruchou adaptivní imunity, kterou způsobuje protilátka imunoglobulin E. Příznaky po požití se projeví téměř okamžitě a zahrnují např. potíže s trávením.

Pro osoby trpící touto alergií je nejlepší založit jídelníček na přirozeně bezlepkovýchpotravinách (např. brambory, pohanka, maso, vejce ...). Na potravinových obalech, kde musí být dle nařízení Evropského parlamentu a Rady č.1169/2011 tučně vyznačen jakýkoliv ze seznamu alergenů, hledejte alergen pšenice, ječmen či žito.

Zaměřte se také na oves. I když je oves přirozeně bezlepkovou plodinou, ke kontaminaci lepkem může dojít už při samotném pěstování plodiny, i při jejím následném zpracováníve mlýně, kde se zpracovává v kontaminovaném prostředí. V těchto případech není mlýn např. po zpracování pšenice důkladně vyčištěn od všech stopových množství lepku (tento problém se vyskytuje např. u mouk značky Pernerka a u všech prodejců ovesných vloček, kteří vyznačují lepek jako alergen ve složení.

V jídelníčcích restaurací si naopak všímejte označení alergenu 1. Občas bývá číslice 1 doplněna písmenem, kdy a znamená pšenice, b - žito, c - ječmen, d - oves. Např. u bezmasých kuliček v Ikei můžeme na obrazovce vidět označení alergenu 1d, což znamená, že při jejich výrobě byl použitý oves.

Alergie na mléčnou bílkovinu

Alergen je označován číslem 7.

Tuto alergii také spousta lidí zaměňuje za laktózovou intoleranci, kdy tělu chybí enzym laktáza, což vede k nestravitelnosti laktózy. Ta se následně nestrávená fermentuje v tlustém střevě, přičemž způsobuje plynatost, průjem či zvracení.

Alergie na mléčnou bílkovinu (ABMK) bývá většinou diagnostikována malým dětem a při této alergii je vyloženě zakázáno konzumovat mléko a mléčné výrobky. Alergií trpí cca 2,5-3 % kojenců.³

Tělo reaguje na kasein či beta-laktoglobulin, což jsou bílkoviny s vysokou alergizující schopností, která jim zůstává i po tepelné úpravě. Alergie se projevuje nadýmáním, bolestmi břicha či hlenem/krví ve stolici. Doplnění bílkovin je v takovém případě nutné z masa, ryb či vajec.

Zajímavé je, že Evropané a některé africké kmeny jsou jedni z mála v lidské populaci, kteří mohou strávit nezpracované mléko i v dospělém věku, protože se u nich stále tvoří enzym laktáza. Tato schopnost totiž většinou zaniká po ukončení kojení. Naopak Asiaté tuto schopnost postrádají. Tento jev je způsoben genovou mutací, která se šíří především u té části populace, která byla a je zvyklá chovat hovězí dobytek nejen pro maso, ale i pro mléko, a kde na tomto hospodaření byla závislá lidská obživa.

Alergie na arašídy a skořápkové plody

Alergen je označován číslem 5.

Uvádí se, že touto alergií trpí 0,5 - 1 % populace. Tato alergie způsobuje senzitivním lidem problémy přímo v trávicím traktu. Alergická reakce však může být vyvolána již vdechnutímčástečky této plodiny či kontaktem s kůží. Alergie se může v lehčích případech projevit svěděním v ústech či brněním jazyka, u vážnějších reakcí nastupuje dušnost.⁴

Vedle alergie na arašídy však tvoří skupinu alergenů i skořápkové plody, které jsou označeny v seznamu alergenů číslem 8. Mezi potenciální alergeny řadíme zejména lískové ořechy, mandle,kešu ořechy, aj. U obou těchto alergií je nutné se danému typu ořechu vyhýbat. Nejčastěji se však na obalech potravin vyskytuje formulace: může obsahovat stopy ořechů, což je bohužel pro většinu spotřebitelů poměrně nepřesné. Výrobce se touto informací na obalu výrobku chrání proti všem druhům skořápkových plodů. Takže pokud máte například alergii na mandle, musíte tento výrobek vynechat, byť reálně by mohl obsahovat např. jen lískové ořechy.

Závěrem

Alergie se může vyskytnout prakticky na jakýkoli druh potraviny. Pokud se u Vás projeví nevysvětlitelné obtíže spojené převážně s trávicími problémy, průjmy, kožní vyrážky či svědění, ale také deprese, bolesti hlavy, aj., je vhodné kontaktovat lékaře. Ten Vám doporučí buď eliminační dietu, nebo provede kožní test.

Zdroje

1. https://sites.manchester.ac.uk/foodallergens/allergy-facts/how-many-people-have-a-food-allergy/
2. https://www.newfoodmagazine.com/news/115778/study-reveals-why-wheat-and-gluten-intolerance-is-becoming-more-common/
3. https://www.sciencedirect.com/topics/medicine-and-dentistry/milk-allergy
4. https://bezpecnostpotravin.cz/termin/alergie-na-arasidy